Příběh Alči a Teušky

Dnes je to 24. den co jsem matkou na plný úvazek. Je to krásné, je to i těžké a občas mě přepadají návaly bezmoci a strachu ze zanedbání péče o naši krásnou dceru, ale všechno to stojí za to! S přítelem jsme se dlouho snažili o miminko a i když jsem si myslela, že až otěhotním, strach z porodu se ztratí, opak byl pravdou. Byla jsem šťastná nastávající maminka, ale musím přiznat, že strach z porodu mě doprovázel celé těhotenství. Myslím, že obavy ve mně vyvolaly hlavně maminky, které svůj porod neprožily podle svých představ a rády vyprávěly o bolestech a poporodních komplikacích (císařský řez, nátlak doktorů, nástřih hráze,…) a také pohled na moji sestru, která rodila akutním císařem.

Tohle jsou mé vzpomínky z porodu - Jitka V.

V pondělí 23.4.2018 jsem musela nastoupit na vyvolání porodu z důvodu přenášení. Z toho jsem měla obavy, protože jsem vše chtěla od začátku co nejvíc přirozeně, bez jakýkoliv léků, hormonů, zásahů..  a přála jsem si, aby miminko přišlo tehdy, kdy samo chce. Ráno jsem dostala tabletu s tím, že porod se rozběhne nejdřív ten den večer. Jenže se rozběhl skoro ihned :)

Porodní příběh Terezy

V den termínu porodu jsme se s manželem rozhodli, že se v Krnově ubytujeme a budeme čekat na začátek porodu už ve městě. Původní plán byl – vyjet až při kontrakcích po 5-ti minutách. Nakonec jsem velice ráda, že jsme se tak rozhodli, jelikož porod (i když do něj bylo ještě celkem daleko) začal jinak, než jsem si představovala. V noci jsem lehce zakrvácela a po telefonické konzultaci s mou porodní asistentkou mi doporučila, ať raději navštívím porodnici, pokud jsem neklidná a pokud krvácení bylo silnější.